Název

Praha - kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně 18_1_2016

Popis

PRAHA, Karlín – kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel svatého Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí patří mezi největší církevní stavby v Čechách. To mohu jen potvrdit, protože mi docela dělalo problém dostat ho celý do záběru a přitom dosáhnout toho, aby byly vidět jednotlivé detaily. Pro zajímavost jeho rozměry: délka – 75 m, šířka – 31 m, výška – 27,5 m. Zajímavostí je i to, že věže mají stejnou výšku, jaká je délka kostela, tj. 75 m.

Byl zbudován v polovině 19. století a řadí se k nejvýznamnějším architektonickým památkám, které se dochovaly z tohoto období.

Kostel je postaven z tesaného kamene podle vzorů starých románských kostelů, ve stylu pozdně románské baziliky se silně převýšenou hlavní lodí a dvěma věžemi. Půdorys je rozdělen na předsíň, tři lodi a presbytář a je zakončen třemi polokruhovými apsidami. Zajímavostí je i to, že na každé věži jsou věžní hodiny.

V levé věži visí dva zvony, největší ocelový zvon sv. Rocha, darovaný z Německa r. 1892 o průměru 123 cm a zvon o průměru 108,5 cm ulitý Mikolášem Löwem. V pravé věži je umíráček o průměru 46,5 cm ulitý Karlem Bellmannem roku 1851. Věžní hodiny byly zhotoveny r. 1868 nákladem továrníka Daňka hodinářem Janem Holubem.

Iniciátorem projektu tohoto kostela byla Katolická jednota v Praze, která od roku 1850 pořádala sbírku na stavbu kostela v Karlíně. Do sbírky přispěl mj. císař Ferdinand I. Dobrotivý a ovdovělá císařovna Karolina (po ní byla nově vznikající čtvrť pojmenována – Karolinenthal – Karlín). Pozemek na stavbu chrámu zakoupila karlínská obec. Základní kámen kostela byl položen 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty. Stavba kostela trvala 9 let a na jeho výzdobě se podílela celá řada českých umělců. Kostel byl vysvěcen 18. října 1863 v den milénia příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu.

Chrám posvětil kardinál a arcibiskup pražský Bedřich ze Schwarzenbergu za přítomnosti budějovického biskupa Jana V. Jirsíka, jenž vysvětil boční oltář svatého Václava a pražského světícího biskupa Petra F. Krejčího, jemuž připadlo vysvětit druhý boční oltář Panny Marie.

Průčelí stavby zdobí tři portály, na kterých jsou umístěny reliéfy od Václava Levého. Bronzové vstupní dveře doplnil o výjevy ze života slavných českých patronů Josef Mánes, nad portály je arkádový vlys se sochami od Čeňka Vosmíka.

Pod růžicovým kůrním oknem je v arkatuře umístěno jedenáct soch, Kristus a deset českých patronů od Čeňka Vodníka z roku 1913.

Po stranách hlavního vchodu uvnitř kostela jsou umístěny dřevěné sochy věrozvěstů v nadživotní velikosti od Břetislava Kafky zhotovené roku 1937.

Bronzové vstupní dveře karlínského kostela vyzdobil výjevy ze života slavných českých patronů Josef Mánes.

Nastavení